Informace pro žadatele a držitele personálního certifikátu 

Úvod

Na základě osvědčení o akreditaci Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. provádí STAVCERT certifikaci způsobilosti osob v oblasti svařování v souladu s mezinárodně uznávanými kritérii a požadavky uvedenými v normě ČSN EN ISO 17024 a harmonizovanými požadavky.

Normativní dokumenty

ČSN EN ISO 9606-1 Zkoušky svářečů - Tavné svařování - Část 1: Oceli

ČSN EN ISO 9606-2 Zkoušky svářečů - Tavné svařování – Část 2: Hliník a hliníkové slitiny

ČSN EN ISO 9606-3 Zkoušky svářečů - Tavné svařování -Část 3: Měď a slitiny mědi

ČSN EN ISO 9606-4 Zkoušky svářečů - Tavné svařování - Část 4: Nikl a slitiny niklu

ČSN EN ISO 9606-5 Zkoušky svářečů - Tavné svařování - Část 5: Titan a slitiny titanu, zirkon a slitiny zirkonu

ČSN EN ISO 14732 Svářečský personál - Zkoušky svářečských operátorů a seřizovačů pro mechanizované a automatizované svařování kovových materiálů

ČSN EN ISO 17660-1 Svařování - Svařování betonářské oceli - Část 1: Nosné svarové spoje


Odkazy na uvedené normy jsou v dalším textu nahrazeny zněním:„ Normy ČSN EN pro zkoušky svářečů“

Zkoušky k certifikaci svářečů probíhají na pracovištích, které jsou pro zkoušky schváleny certifikačním orgánem pro certifikaci osob STAVCERT Praha, spol. s r.o. (dále COP) ve schválených svářečských školách (SSŠ), nebo na jiných schválených pracovištích (JSP).

Způsobilost SSŠ pro zkoušky a certifikaci svářečů je podmíněna technickým a personálním vybavením a dokumentována Smlouvou o zabezpečení ověřování kvalifikace svářečů (SSŠ). Způsobilost JSP ověří před pořádáním zkoušky pověřený zkušební orgán (dále PZO) a dokumentuje ji v Nájemní smlouvě o posouzení způsobilosti pracoviště (JSP) pro zkoušky k certifikaci svářečů.

Žádost o certifikaci způsobilosti svářečů tavného svařování kovů

Žádost o certifikaci způsobilosti svářeče tavného svařování kovů podává žadatel o certifikaci na formuláři, který slouží současně jako Protokol o zkoušce svářeče a Žádost o vydání a dohoda o využívání certifikátu. V žádosti o certifikaci uvádí žadatel požadované osobní údaje, označení požadované kvalifikace (dle čl. 11 Normy ČSN EN pro zkoušky svářečů) a odkaz na pWPS/WPS(specifikaci postupu svařování podle norem ČSN EN 15609). Současně žadatel uvede, zda se chce či nechce podrobit zkoušce z teorie (v případě, že nebude zkoušen z teorie, bude v certifikátu v této části uvedeno „nezkoušen“).

Pokud si přeje žadatel o certifikaci provést zkoušku v konkrétní svářečské škole schválené COP, uvede v žádosti název nebo číslo této svářečské školy. Bude-li si žadatel přát provést zkoušku na jiném pracovišti, než ve schválené svářečské škole, musí si vyžádat prověření tohoto pracoviště, které provede PZO. K zajištění pracoviště pro provedení zkoušky je nutné v tomto případě podávat žádost tak, aby ji COP obdržel min. s třítýdenním předstihem. V případě, že tuto část žádosti žadatel nevyplní, bude mu certifikačním orgánem místo a čas konání zkoušky určeno.

Registrace žádostí o certifikaci svářečů tavného svařování kovů

Žádost o certifikační zkoušku svářeče podává žadatel svářečskému inženýru specialistovi. Ten ji předá pověřenému zkušebnímu orgánu k ověření. Pokud si přeje žadatel o certifikaci provést zkoušku v konkrétní svařečské škole schválené COP, uvede v žádosti název nebo číslo této svařečské školy. Bude-li si žadatel přát provést zkoušku na jiném pracovišti, než ve schválené svařečské škole, musí si vyžádat prověření tohoto pracoviště, které provede pověřený zkušební orgán. K zajištění pracoviště pro provedení zkoušky je nutné v tomto případě podávat Žádost tak, aby ji COP obdržel min. s třítýdenním předstihem. V případě, že tuto část Žádosti Žadatel nevyplní, bude mu certifikačním orgánem místo a čas konání zkoušky určeno.

Potvrzení registrace je provedeno telefonicky a doloženo odesláním kopie jmenovacího dekretu určeného zkušebního orgánu žadateli, nebo jím pověřené osobě (např. vedoucímu schválené svařečské školy).

Požadavky na připuštění svářeče ke zkoušce

Žadatel o certifikaci může být připuštěn ke zkoušce podle „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“, když se prokáže dokladem o zdravotní způsobilosti a osvědčením o přezkoušení z BOZP a PO. K praktické zkoušce musí být žadatel o certifikaci vybaven vhodným oděvem a obuví. Ke zkoušce nejsou připuštěny osoby, u kterých je podezření, že jsou pod vlivem alkoholu a omamných látek.

Zkoušky svářečů

Svářeče zkouší pověřený zkušební orgán (PZO), který je určen zástupcem ředitele STAVCERTu. Zkouška se skládá ze zkoušky odborných znalostí svařovací technologie (je-li vyžadována) a zkoušky praktické.


Zkouška odborných znalostí technologie svařování

Svářeči konající zkoušku podle „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ a žádají mít v certifikátu uveden záznam o teoretické zkoušce, se podrobí zkoušce z odborných znalostí technologie svařování, která se skládá z pasivní testové zkoušky z předmětů dle tabulky č.1.



Tabulka č. 1

Poř. č.

P ř e d m ě t

1

Svařovací zařízení- svařovací proces

2

Základní a přídavné materiály

3

Technologie svařování, postupy svařování

4

Příprava svarových ploch a značení svarů

5

Vady a zkoušení svarů

6

Deformace a pnutí

7

Normy a předpisy - oprávnění svářeče


Provedení a vyhodnocení testových zkoušek

Testová zkouška ze znalostí technologie svařování (předměty dle tab. 1) se skládá z odpovědí na soubor 20 otázek, pokrývajících problematiku předmětů podle osnovy výuky. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 odpovědi, ze kterých svářeč vybere a označí správnou.

Zkouška se považuje za vyhovující, dosáhne-li svářeč 80% správných odpovědí. Dosáhne-li svářeč méně jak 60% správných odpovědí, považuje se zkouška za nevyhovující. Dosáhne-li svářeč 60 až 80% správných odpovědí, podrobí se ústní zkoušce se záznamem. O výsledku zkoušky odborných vědomostí potom rozhodne PZO na základě výsledků ústní zkoušky. Časový limit testové zkoušky je 30 minut.

Ústní zkouška se záznamem

Zkoušený má nárok na minimálně 15-ti minutovou přípravu a musí prokázat potřebné vědomosti z předmětů tak, aby bylo zřejmé, že bude schopný zvládnout problémy vyskytující se ve svářečské praxi. O zkoušce svářeče se pořizuje záznam.

Praktická zkouška

Volba základních a svařovacích materiálů zkušebních kusů

Praktická zkouška se provádí na polotovarech z materiálů známé jakosti doložené dokumenty kontroly podle ČSN EN 10204:2005, minimálně na úrovni Zkušební zprávy „2.2“. Odpovídající svařovací materiál musí být také doložen dokumentem kontroly podle ČSN EN 10204:2005, minimálně na úrovni Zkušební zprávy „2.2“. Tvary a rozměry zkušebních kusů jsou uvedeny v „normách ČSN EN pro zkoušky svářečů“.

Volba rozměrů zkušebních kusů

Rozměry zkušebních kusů se volí podle „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ tak, aby rozsahy oprávnění v maximální míře pokryly požadavky výroby. Není-li možné požadovaný rozsah zabezpečit jednou zkouškou, může svářeč návazně (resp. současně) vykonat další zkoušku.

Počty zkušebních kusů pro tupé svary na trubkách

Minimální počty zkušebních kusů pro zkoušky tupých svarů trubek podle „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ jsou určeny tabulkou č.2. Minimální počty zkušebních kusů jsou stanoveny s ohledem na celkovou zkušební délku svarů určených ke zkoušce prozářením a možnost provedení destruktivních zkoušek. PZO má právo rozšířit stanovené minimální počty zkušebních kusů s ohledem na další požadované destruktivní zkoušky.

Tab. č.2

Průměry „D“ zkušebních kusů v mm

Počet zkušebních kusů z každé polohy

Trubky D 48,1 mm a více

1

Trubky od D 24,1 mm do D 48 mm

2

Trubky od D 12,1 mm do D 24 mm

3

Trubky do D 12 mm

4


Průběh svařování zkušebních kusů

Před zahájením svařování musí být zkušební kusy označeny:

- číslem protokolu zkoušky svářeče,

- znakem polohy svařování


PZO zkontroluje označení zkušebních kusů a označí je svojí značkou.

Dozor nad svařováním provádí PZO, který posuzuje zručnost svářeče během svařování zkušebních kusů. Zjistí-li, že svářeč nemá technické schopnosti a základní znalosti z technologie svařování, nebo že svévolně porušil podmínky zkoušky, případně nedodržel WPS, ukončí zkoušku jako nevyhovující. Opravnou zkoušku pak provádí svářeč v celém rozsahu.

Podmínky při praktické zkoušce podle „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ se musí shodovat s podmínkami, které jsou stanoveny ve pWPS/WPS. Svařuje-li svářeč zkušební kus, který v rozsahu oprávnění dovoluje svařovat i v jednodušší poloze nebo polohách, určí PZO v souladu s Národní předmluvou příslušných „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ dvě z jednodušších poloh, ve kterých svářeč vyhotoví po jednom zkušebním kusu.

Brousit a drážkovat s výjimkou krycí vrstvy smí svářeč pouze se souhlasem PZO a postupem WPS, přitom musí být k této činnosti z hlediska bezpečnosti práce oprávněn.

Vyhodnocování zkušebních kusů

Všechny zkušební kusy se vyhodnotí podle požadavků příslušných „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“. Je-li hodnocení těchto zkušebních kusů nevyhovující, celá zkouška je hodnocena jako nevyhovující.

Vizuální kontrola

Každý zkušební kus se podrobí vizuální kontrole dle ČSN EN ISO 17637:2011 s přihlédnutím k požadavkům příslušných „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“.

Je-li to požadováno, může být vizuální kontrola doplněna kapilární zkouškou, zkouškou makrostruktury nebo magnetickou zkouškou.

Po vyhovující vizuální kontrole zkušebních kusů jsou nutné další doplňující zkoušky, které jsou stanoveny příslušnými „normami ČSN EN pro zkoušky svářečů“.

Zkouška prozářením/ultrazvukem

Zkoušky prozářením/ultrazvukem zkušebních kusů zabezpečí COP prostřednictvím PZO u certifikovaného pracovníka NDT, který je schválen SIS.

Výsledek zkoušky musí být dokladován Protokolem o zkoušce prozářením/ultrazvukem, který je přílohou Protokolu o zkoušce svářeče.

Zkouška rozlomením

Zkouška rozlomením se provádí podle ČSN EN ISO 9017:2014 na místě určeném PZO a pod jeho dohledem. PZO rozhoduje o způsobu přípravy zkušebních vzorků.

Odběr a příprava zkušebních vzorků na zkoušku rozlomením se provádí podle příslušných ustanovení „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“. Zkoušku vyhodnocuje PZO.

Zkouška ohybem

Odběr a příprava zkušebních tyčí na zkoušku ohybem se provádí podle ČSN EN ISO 5173:2010 a podle příslušných ustanovení „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“. Zkoušku vyhodnocuje PZO.

Opakovací a náhradní zkoušky

Je-li zřejmé, že nevyhovující výsledek praktické zkoušky je způsoben nedostatečnou zručností svářeče, může svářeč vykonat opakovací zkoušky po doplňkovém praktickém výcviku. Hodnotí-li se zkušební kus při druhé opakovací zkoušce jako nevyhovující, musí svářeč absolvovat znovu celou odbornou přípravu.

Je-li zřejmé, že nevyhovující výsledek praktické zkoušky je způsoben metalurgickými nebo jinými vnějšími příčinami a ne nedostatečnou zručností svářeče, vykoná svářeč náhradní zkoušku, je mu vystaven nový Protokol o zkoušce svářeče s původním číslem a označí se písmenem N (zkouška není považována za opakovací).


Nesplní-li svářeč kritéria hodnocení při zkoušce znalostí technologie svařování, může dvakrát absolvovat opakovací zkoušku za stejných podmínek jako při první zkoušce. Po neúspěšné druhé opakovací zkoušce, musí svářeč absolvovat novou zkoušku v celém rozsahu.

Náhradní a opakovací zkoušky musí být provedeny za stejných podmínek jako původní zkouška tak, aby umožnily celkové vyhodnocení zkoušky do 3 měsíců od ukončení kurzu.

Platnost zkoušky

Platnost zkoušky svářeče začíná dnem, ve kterém byly svařeny zkušební vzorky za předpokladu úspěšně vyhodnocených všech požadovaných zkoušek. Zkouška platí dva roky za předpokladu, že jsou plněny podmínky čl. 9.2 norem ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 9606-2, ČSN EN ISO 9606-3, ČSN EN ISO 9606-4, ČSN EN ISO 9606-5 a čl. 9.3b ČSN EN ISO 9606-1. Zkouška platí tři roky za předpokladu, že jsou splněny podmínky čl. 9.3a ČSN EN ISO 9606-1. Zkouška má neomezenou platnost za předpokladu plnění požadavků čl. 9.3c ČSN EN ISO 9606-1.

Protokol o zkoušce svářeče

Protokol o zkoušce svářeče je na stejném jako žádost o certifikaci. PZO vyhodnotí výsledky vizuální kontroly a případné teoretické zkoušky, záznam do protokolu zkoušky svářeče potvrdí svým podpisem. V případě, že další dílčí zkoušky vyhodnocuje PZO, postupuje pak stejným způsobem.

Se souhlasem PZO mohou být požadované zkoušky prozářením/ultrazvukem zkušebních kusů provedeny subdodavatelem – certifikovaným pracovníkem nedestruktivního zkoušení schváleným SIS. V tomto případě vystaví pracovník NDT protokol o zkoušce prozářením/ultrazvukem, jehož výsledky do protokolu o zkoušce svářeče zapíše SIS a Protokol o zkoušce prozářením/ultrazvukem přiloží k protokolu o zkoušce. Případně požadované laboratorní zkoušky zabezpečí PZO ve zkušební laboratoři schválené COP. Zkoušku zkušebního kusu rozlomením a zkoušku ohybem vyhodnocuje vždy PZO.

PZO provádí a podepisuje celkové vyhodnocení zkoušky.

Průběh všech zkoušek t.j. od data první zkoušky (zpravidla teoretická a vizuální kontrola) do data poslední zkoušky (zpravidla zkouška rozlomením nebo ohybem) nesmí být delší než 3 měsíce.

Správně vyplněný a podepsaný protokol o zkoušce svářeče PZO předloží SIS nejpozději do jednoho týdne od data zkoušky pro připravení „ Certifikátu o kvalifikační zkoušce svářeče“.

Vystavení Certifikátu o kvalifikační zkoušce svářeče

SIS přezkoumá správnost a úplnost protokolu o zkoušce svářeče, na jehož podkladě připraví Certifikát.

Zástupce ředitele STAVCERTu rozhodne o udělení/neudělení certifikátu způsobilosti a toto potvrdí podpisem certifikátu, resp. zprávy pro žadatele o certifikaci o neudělení certifikátu.

Podmínkou vystavení Certifikátu je podpis svářeče na Žádosti o vydání a dohodě o využívání certifikátu, ve kterém se zavazuje ke korektnímu a zodpovědnému využívání certifikátu způsobilosti – Osvědčení o zkoušce svářeče. Certifikát je uložen v elektronické databázi spolu s protokolem o zkoušce svářeče (listinné formě) v evidenci STAVCERTu na pracovišti v Brně.

Prodloužení platnosti Certifikátu

Na základě písemné žádosti svářeče o prodloužení platnosti certifikátu SIS přezkoumá předloženou dokumentaci a jsou-li splněny všechny podmínky potvrdí shodu s ustanoveními čl.9.3 „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ a prodloužení platnosti Certifikátu způsobilosti potvrdí podpisem zástupce ředitele STAVCERTu.

Nástavbové zkoušky

Nástavbové zkoušky se provádí v případech, když má svářeč platný certifikát podle „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ na určitou metodu svařování a požaduje-li změnu rozsahu oprávnění v některé z následujících proměnných:

- jiná skupina základních materiálů

- jiný druh svaru

- jiný rozsah průměrů

- jiný rozsah tlouštěk

- jiný polotovar

- jiná poloha svařování

Případnou teoretickou zkoušku v omezeném rozsahu absolvují jen svářeči, kteří dělají nástavbové zkoušky na jiné skupiny materiálů.

Dozor

Doba platnosti certifikátu je stanovena dva roky (případně tři roky pro ČSN EN ISO 9606-1) od vystavení za předpokladu, že jsou splněny podmínky čl.9.2 a 9.3.„norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“, tj. potvrzení svářečského dozoru nebo odpovědné osoby zaměstnavatele, že svářeč pracuje v původním rozsahu uvedeném v osvědčení. Splnění těchto podmínek se považuje za dozor nad certifikátem.

Recertifikace

Jsou-li splněny podmínky podle čl. 9.2, resp. 9.3 „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ (doloženo originálem platného certifikátu), může se svářeč přihlásit k recertifikaci (opakované certifikaci). Pro tuto recertifikaci platí ustanovení stejná jako pro první certifikaci.

Opisy dokladů

Opisy Certifikátu podle „norem ČSN EN pro zkoušky svářečů“ vydá COP na základě písemné žádosti svářeče, která obsahuje:

- příjmení, jméno, datum a místo narození,

- číslo Certifikátu způsobilosti – Osvědčení o zkoušce svářeče,

- místo zkoušky.